Aktuality

Celkem 640 milionů € si rozdělí 6 vodíkových projektů v Polsku. Peníze budou vyplaceny z národního postcovidového fondu obnovy. Prostředky si rozdělí společnosti Orlen, Polenergia, Tauron, Bioagra a Promet-Plast. Finance půjdou jak na výstavbu elektrolyzérů k výrobě RFNBO, tak do mobility k výstavbě plnicích stanic, nebo na výrobu vodíku i jinými způsoby než jen elektrolýzou. Projekty Orlenu by se mohly dotknout i rozvoje vodíku v České republice. 

Německá společnost Bosch zaplatila 6 milionů EUR švédské společnost PowerCell, aby mohla využívat její palivové články na čínském automobilovém trhu. Bosch získal práva na exkluzivní využívání palivových článků PowerCell s výkonem 129 kW. Bosch tak může na základě licence nově vyrábět a používat palivové články typu PEM pro automobilní aplikace na vybraných trzích. V sázce je i využití technologie pro stacionární aplikace nebo v rámci průmyslové mobility. Čína je jedním z mála států na světě, kde kontinuálně roste využití vodíku v mobilitě.

Ve světle negativních zpráv o (ne)rozvoji vodíku napříč segmenty výroby a jeho použití přichází Mezinárodní agentura pro energie (IEA) s realistickým, ale zároveň optimistickým prohlášením. Celosvětové investice do rozvoje výroby čistého vodíku, mezi které řadí IEA elektrolytické projekty a výrobny nízkouhlíkového vodíku, by měly vzrůst o 70 % oproti roku 2024, a to na celkových 7,8 miliard dolarů.

Projekt ‚‚H₂Cast Etzel", od společnosti Storag Etzel a Gasunie, který se nachází v Dolním Sasku, začal s plněním vodíku do jedné ze dvou solných jeskyň. Obě jeskyně jsou pod zemí schopné dohromady uskladnit až 90 tun vodíku (1 000 000 m³ a 3 GWh uskladněné energie). Jedná se o jeden z největších demonstračních projektů v Německu, který má vyjít přibližně na 56 milionů €. Součástí projektu jsou dvě solné jeskyně, přičemž každá z nich pojme až 45 tun vodíku. Druhá solná jeskyně by se měla začít plnit v příštích měsících.

Takřka před devíti měsíci byla publikována Draghiho zpráva, která měla za cíl poukázat na strukturální problémy Evropské unie, a jak s nimi naložit. Jako zásadní problém Unie označila příliš striktní evropskou regulaci napříč jednotlivými sektory. Mezitím došlo k volbě staronového prezidenta Donalda Trumpa, jehož averze k obnovitelným technologiím a politika podpory fosilních zdrojů na domácí půdě podtrhává složitou pozici Evropské unie a jejích mnohdy až příliš ambiciózních plánů zavádění zelených řešení. Evropě kvůli nedostatku domácích fosilních zdrojů chybí konkurenceschopnost a zelené technologie mají své limity, alespoň v krátko až střednědobém horizontu.

16. dubna 2025 Francie představila aktualizaci své národní vodíkové strategie, která staví na posilování domácí výroby vodíku jako klíčového nástroje pro dosažení energetické nezávislosti, průmyslové suverenity a klimatických cílů. Podpora více než 150 projektů během posledních pěti let, nový integrovaný přístup k celému hodnotovému řetězci a prioritní rozvoj výrobních kapacit do roku 2035 mají zajistit, že Francie nebude strukturálně závislá na dovozu vodíku ze zahraničí. 

Koalice křesťanských demokratů (CDU/CSU) se 9. dubna dohodla se sociálními demokraty (SPD) na sestavení nové vlády v Německé spolkové republice. Koaliční smlouva se ve velkém zaměřuje i na roli vodíku v dekarbonizaci nejlidnatější země Evropské unie a slibuje malé změny kurzu oproti zelené levicové trojkoalici v minulých letech. Co můžeme od nové německé vlády očekávat ve vztahu k vodíku? 

26. září 2024 vydala agentura STEM/MARK průzkum na téma: ‚‚Vodík technologií budoucnosti?‘‘ Z průzkumu jednoznačně vyplynulo, že Češi se k vodíku staví vesměs pozitivně. Průzkum proběhl na reprezentativním vzorku přibližně 500 dospělých jedinců. Více než polovina Čechů je přesvědčena o tom, že bychom do výroby a využití vodíku měli investovat.

Španělsko podpoří výrobu obnovitelného vodíku celkem 7 projektů až 1,2 miliardami € prostřednictvím přímých grantů, tedy investičních dotací. Schéma, o které se podpora opírá, bylo schváleno již v červenci 2024 a vychází z režimu dočasného krizového rámce, který umožňuje alokovat na projekt více než 30 milionů €. To je limit, který nelze překročit  v České republice v rámci programu GREENGAS. Výzva by měla podpořit výstavbu až 2 278 MW elektrolyzérů. 

Evropská komise spustila 11. března 2025 veřejnou konzultaci ke svému novému rámci pro veřejnou podporu s názvem Clean Industrial Deal State Aid Framework (CISAF). Nový evropský rámec podpory naváže na dosavadní dočasný krizový rámec, který platil od doby invaze ruských vojsk na území Ukrajiny. CISAF umožňuje podpořit jak výrobu obnovitelného vodíku, tak dekarbonizaci průmyslových procesů za využití i nízkouhlíkového vodíku a v neposlední řadě i podporu výrobních kapacit čistých technologií a navazujících komponent, tedy i například elektrolyzérů. Bude na každém členském státu, zda tento rámec využije.