ACER vydal svoji každoroční Zprávu zaměřenou na sektor obnovitelného vodíku. Dle údajů ze Zprávy se sice v roce 2024 zvýšila kapacita instalovaných elektrolyzérů o 51 %, avšak pokrok je stále příliš pomalý pro dosažení cíle elektrolytické kapacity 40 GW do roku 2030.
V listopadu letošního roku byla přijata konečná podoba metodiky pro výpočet emisí skleníkových plynů při klasifikaci vodíku jako nízkouhlíkový. Nařízení Komise v přenesené pravomoci sice neukládá žádné nové cíle, ale poskytuje větší regulační jistoty.
Ve dnech 10. až 21. listopadu 2025 proběhla v Belému konference United Nations Climate Change Conference (dále jen COP30). Tato konference se koná každoročně pod hlavičkou Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, jejímž cílem je spojovat své signatáře v boji proti klimatickým změnám. Letošní ročník hostila Brazílie a o vodíkové diskuze nebyla nouze.
S cílem urychlit vznik trhu s nízkoemisním vodíkem zavedla Evropská unie tzv. vodíkový mechanismus, jehož úkolem je propojit stranu poptávky a nabídky vodíkového průmyslu a umožnit jim snazší přístup k financování projektů. 12. listopadu 2025 byla spuštěna fáze podávání nabídek výrobci, která bude ukončena 2. ledna 2026.
Vodíkový vývoj v Německu v poslední době prochází poměrně turbulentním obdobím a ukazuje se, že i takto významný hráč v evropské obnovitelné energetice může mít problémy s příliš ambiciózními vodíkovými cíli. Zjištění federálního auditu ukazují na to, že dotace vodíkového průmyslu jsou dlouhodobě neudržitelné a nepřinášejí očekávané výsledky.
Ministerstvo dopravy plánuje již v listopadu 2025 vypsat novou výzvu na podporu plnicích stanic na území České republiky. Výzva bude otevřena do března 2026 a celkem v ní bude k dispozici 300 milionů korun. Podpoří výstavbu plnicích stanic v městských uzlech, mezi které se řadí všechna krajská města. Na každou plnicí stanici bude moct žadatel získat podporu až 50 milionů korun a dotaci do výše 85 % způsobilých výdajů. Jaká ale může být v současnosti motivace pro budování plnicích stanic, a na jaké podmínky výzvy si dát pozor, či je správně interpretovat?
Mezinárodní námořní organizace (IMO) navrhla nový ambiciózní rámec, tzv. Net Zero Framework (NZF), přechodu na klimaticky neutrální námořní dopravu do roku 2050. Tento Návrh pracuje s vytvořením Fondu pro dosažení klimatické neutrality, do něhož by měly putovat peníze z penalizací za překročení navrženého emisního stropu pro námořní přepravce. Proti NZF se však hlasitě postavila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, Saudská Arábie i někteří provozovatelé námořních přepravních společností.
V uplynulých týdnech se uskutečnily velké vodíkové akce, European Hydrogen Week v Bruselu a World Hydrogen Week v Kodani, jimž vládlo téma volání po revizi evropských pravidel pro obnovitelný vodík v rámci delegovaného aktu k RFNBO. Ty jsou totiž podle mnohých odborníků příliš ambiciózní a zpomalují rozvoj vodíkového sektoru. Delegovaný aktu přijatý v roce 2023 předpokládá úpravu až v roce 2028, nicméně asociace např. Hydrogen Europe a HYTEP apelují na změnu v dřívějším termínu.
Vodík vyráběný nízkoemisními technologiemi podle studie Clean Hydrogen Monitor 2025 vydané asociací Hydrogen Europe tvoří pouze 1,1 % z celkové vodíkové produkce Evropské unie, což dle současných výhledů povede k naplnění evropských regulatorních požadavků pro výrobu vodíku k roku 2030 pouze ze zhruba 60 %. Důvodem jsou dle Studie nedostatečné investiční pobídky, nedostatečná transpozice RED III či pomalý rozvoj infrastruktury. I přesto, že mezi zářím 2024 a červencem 2025 došly projekty s kapacitou 517 MW do fáze finálního investičního rozhodnutí (FID), data ukazují na trend zpomalení.
Evropská komise odhalila, že z 15 projektů, které získaly podporu ve druhé aukci Evropské vodíkové banky (EHB) v květnu 2025, nakonec sedm odstoupilo ještě před podpisem grantové smlouvy. Limit podpory na 1 kg vodíku bude proto zvednut u některých projektů až na podporu v hodnotě 1,22 € za kg vodíku.
