Aktuality

Polsko je třetím největším spotřebitelem vodíku v EU a vodíkové agendě se věnuje velmi intenzivně. V rámci EU patří k zemím, které mají dostatek OZE a mají tak dobré předpoklady vyrábět obnovitelný vodík. Současně patří i k zemím, které díky své geografické poloze budou hrát důležitou roli při transevropské přepravě vodíku. Polsko je geografickou spojnicí mezi severskými a baltskými státy s dostatečnými kapacitami OZE a velkými plány na výrobu obnovitelného vodíku, a střední Evropou včetně Německa, kde domácí výroba nebude schopna pokrýt poptávku. 19. prosince 2024 společnost GAZ-SYSTEM zveřejnila výsledky průzkumu vodíkových plánů relevantních polských stakeholderů. Průzkum si zadala polská vláda. Podívejte se jaké jsou výsledek tohoto průzkumu. 

Státní fond životního prostředí publikoval v pátek 20. prosince 2024 první výzvu z programu GREENGAS, která se zaměřuje výhradně na výrobu obnovitelného vodíku. V minulosti již bylo možné v rámci různých výzev RES+ výrobu obnovitelného vodíku podpořit, nicméně podpora byla navázána na výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Výzva GREENGAS podpoří výrobu výhradně obnovitelného vodíku elektrolýzou vody celkem 3 miliardami korun s 1 miliardou přednostně alokovanou pro strukturálně zasažené kraje (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský). Jedná se o nárokovou investiční dotaci na 45 % způsobilých investičních výdajů s limitem 30 milionů € na jeden projekt a podnik. Malé podniky mohou  získat až o 20 % více a střední o 10 %. Ve výzvě uspěje každý, kdo se přihlásí včas a splní všechny formální kritéria. Na přípravě výzvy se podílela i naše platforma. 

Blíží se konec roku, a to je často doba bilancování a hodnocení toho, co se v posledním roce podařilo. V letošním roce EU přijala řadu opatření, které v nejbližších měsících a letech budou bezprostředně ovlivňovat rozvoj vodíkového ekosystému. Protože počet legislativních a nelegislativních rámců a norem, které ovlivňují využívání vodíku, rychle roste, vytvořili jsme pro vás jako vánoční dárek vizualizaci platných unijních legislativních i nelegislativních aktů a politicko-strategických rámců, které upravují využívání vodíku v EU. Součástí vizualizace je i tabulka s plnými názvy znázorněných norem a s interaktivním odkazem na plné české znění dokumentu v Úředním věstníku EU. Doufáme, že tento vodíkový vánoční dárek potěší Vás i Vaše blízké.

Nová Evropská komise začala oficiálně úřadovat od 1. 12. 2024. Čeká jí pět let vlády až k roku 2029. Z dosavadních informací vyplývá, že Komise naváže na uplynulých pět let své práce, tuto domněnku potvrzuje pokračování staronové předsedkyně Ursuly von der Leyen. Z diskusí na unijní úrovni nicméně vyplývá, že následujících pět let bude Komise více zaměřena na řešení upadající konkurenceschopnosti starého kontinentu než jen na rozvoj zelených technologií a ambiciózních cílů klimatické politiky. Jaké je postavení vodíku v unijních politikách a můžeme očekávat nějaké významné změny ve vodíkové regulaci v příštích letech? Jaké priority si Komise vytyčila v rámci svého mandátu z pohledu zelených technologií?

Každý konec roku je výzvou k bilanci činností, splněných úkolů i úspěchů. Stejně tak letos, s blížícím se koncem roku, se chceme zastavit u úspěšných vodíkových příběhů, které se podařily ve výzkumu, vývoji a inovacích na půdě EU. Letošní bilance je možná o to významnější, že nastupuje nová Evropská komise a debatuje se o možných změnách ve vodíkové legislativě a schopnosti EU dosáhnout cílů vytýčených v balíčku Fit for 55 a plánu REPowerEU. Představíme vám celkem čtyři vodíkové projekty, které se v roce 2024 dostaly z fáze výzkumu a testování do fáze komercionalizace a ukázaly možnosti využití vodíku při dekarbonizaci a posílení energetické bezpečnosti EU.

Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) vydala v listopadu 2024 novou zprávu o trhu s vodíkem pro rok 2024. Zpráva přichází v době, kdy je na unijní úrovni diskutováno, zda byly ambiciózní plány v roce 2020 nastaveny realisticky a zda nejsou unijní pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku příliš striktní. Report není příliš kritický k cílům Vodíkové strategie EU. Jeho doporučení jsou sice z evropského hlediska konkrétnější v porovnání s celosvětovými reporty, ale i přesto se nejedná o dokument, který by byl svým obsahem revoluční. Z reportu přesto přinášíme pár zajímavých a podstatných postřehů. 

HYTEP dlouhodobě sleduje vývoj v oblasti výstavby přepravní a skladovací vodíkové infrastruktury v různých evropských státech. Tato témata nás zajímají, neboť Česká republika bude patřit k dovozcům obnovitelného vodíku. Domácí výrobní kapacity budou schopny pokrýt jen část poptávky. Dovoz obnovitelného vodíku je podmíněn jak existencí dostatečných výrobních kapacit v dalších státech, tak právě existencí přepravní a skladovací kapacity. V aktualitách se často věnujeme výstavbě vodíkové infrastruktury v Německu, dnes se však zaměříme na pokroky, k nimž došlo ve Francii.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala na konci října 2024 svou každoroční zprávu zaměřující se na zelené technologie v kontextu mezinárodního trhu a celosvětové energetické politiky. Cílem zprávy je shrnout a názorně představit změny v trendech v oblasti energetiky, průmyslu a mezinárodního obchodu v kontextu nasazování zelených technologií, mezi které řadí baterie, elektromobily, fotovoltaické panely, větrné elektrárny, elektrolyzéry a tepelná čerpadla. IEA tvoří zprávu podle sesbíraných dat vždy pro daný rok zpětně.

Na konci října 2024 vydala Hydrogen Europe analýzu s názvem Hydrogen infrastructure: the recipe for a hydrogen grid plan. Dokument označuje vodík jako nástroj interkonektivity, který umožní propojení energetických zdrojů, energetických systémů a energetické infrastruktury. Hydrogen Europe se v textu zamýšlí nad rozvojem vodíkové přepravní infrastruktury a skladovacích kapacit a zdůrazňuje, že právě přepravní infrastruktura a dostatečné skladovací kapacity jsou nezbytným předpokladem rozmachu vodíkového trhu.

Evropský vodíkový sektor naráží na první větší komplikace.  Projekty, které měly být hnacím motorem rozvoje sektoru s velkým potenciálem dekarbonizace se ruší. Jen v minulém a tomto měsíci došlo ke zrušení několika velkých projektů společnosti BP, Neste, Repsol či Orsted. Souhrnně se jedná o stovky MW až jednotky GW elektrolytických kapacit, které byly buďto zrušeny trvale, nebo pozastaveny. Příčin je celá řada.